Mentální očista

2. prosince 2010 v 1:26 | agrrr |  Mé šílené zápisky

Nenávidím lidstvo, pohrdám polovinou lidí, které denně potkám. Proč jsou lidé tak zatraceně hloupí? Proč nepřemýšlí. Proč jsou tak zabednění? Ale co je nejhorší: proč neposlouchají, kdo jim co říká? Proč jsou takoví ignoranti a pak se jen diví. Proč si všichni myslí, že jsou pupek světa a vše se bude točit jen kolem nich? Chtít všechno, ale nedat zbla nic? Vy ubožáci.



*Křach dveřma*
"Dobrý den"
"…"
"JÁ bych si dal picu"
" A jakápak to bude? Šunková, slaninová, salámová sýrová…?"
"Tuhle"
"Budete si přát čtvrtku, nebo celou?"
"Ano"
… *povzdech* "A budete to chtít zabalit nebo na tácek?"
"Sebou"
"Tak tady to máte, přeji dobrou chuť"
"Dík, naschle" *křach dveřma*


Lidi jsou vážně nechápaví. A hlavně sobečtí. Proč je takový problém, pustit na koncertě před sebe vozíčkáře? Ten vám bude opravdu strašně v tom vejhledu zaclánět co? A vůbec? Proč jste tak strašně závistivý. Vidíte, že má invalida nové auto, tak mu ho obejdete pětikorunou? A napadlo vás, že ten invalida ho splácí a musí dát měsíčně 7tisíc na splátky? Napadlo vás třeba, že do ojetého auta se nevyplatí dávat poloautomat? A napadlo vás, že to předchozí měl přes jedenáct let a že nové potřeboval, protože staré vypovědělo službu? Ne. Vidíte jen nové auto a závidíte. Závidíte to nové auto a to že na něj majitel dostal nějaký příspěvek. Ale ty splátky už nevidíte co? To že majiteli nefungují nohy, už taky nevidíte, to že mu nefunguje levá ruka, to taky nevidíte. To že vozíčkář vyplázne dalších 5tisíc jen za pohonné hmoty, protože jet vlakem je pro něj takřka nemožné, to už taky nevidíte. Proč ne vlakem?
Spousta nástupišť má přece krásné nové rampy… které smí obsluhovat jen personál. Jako vozíčkář si musíte zavolat předem a vše si dohodnout a objednat. Jako vozíčkáři, vám nesmí pomáhat cestující, protože to je obtěžujete a dostanete za to pokutu. Jako vozíčkář si musíte obvolat všechny stanice a nástupiště aby na vás byli připravení…. Jo, jo. Jak to, že to vím?
Má drahá polovička se s tím musí potýkat. Můj soused je paraplegik a permanentně mu lidi nenechají místo do auta. Naproti práci bydlí jeden vozíčkář, kterému dost ošklivě zlikvidovali auto. Vadí vám zima a závěje? Co má říkat takový vozíčkář… Stačí se dívat kolem sebe. Ne to přece není možné. Vy trpíte nejvíc…
Pomlouvat, závidět, přát špatnosti, ničit, ubližovat, ponižovat, nadávat. Jo, to umíte, to umíte dobře.
Divíte se mi, že se mi lidstvo hnusí, že lidstvem pohrdám? Divte se mi, pak ale potom pohrdám i vámi.
Bohužel k této rase patřím i já. A stydím se za to.

Přemýšlím, jestli bych neměla pokračovat ve psaní Iren. Ale i když mi ne příliš dobrá nálada pomáhá ve tvorbě. Tentokrát by to neprospělo ani Iren, ani elfům. Takže radši ne.
Ano mohla bych konečně dopsat příběh pro Malé Chlupaté. Ne, to není dobrý nápad. Malé chlupaté má rádo úsměvy. Je pozitivní, měla by to být pohádka, nebo něco co ho potěší. V téhle náladě bych ho skutečně nepotěšila, akorát by z toho celé nechutí zešedlo, chloupky by mu zděšením zplihly a už by nebylo schopno rozdávat radost. Ne to mu skutečně udělat nemohu. Obzvlášť potom, co jsem včera zmuchlala a vyhodila dvě stránky. Jo to by se líbilo "Já" takové chlípné a Yaoi. Ale pro Alfa Centaurňana to není to pravé. To chce pohádku.

Musím si jít vyčistit hlavu.

Už jsem se dlouho nebyla jen tak projít s foťákem a hudbou v ouškách. Navíc je pozdě a venku chumelí. Nikdo tam nebude. Budu venku takřka sama a budu si to moct užít. Vezmu foťák a nafotím nějaké zvláštnosti. Nafotím zimu a vločky, zimní parčík a ani jedna fotka nebude povedená. Už se těším.




Pod nohama mi křupe sníh. V uších mi zní hudba. Ne moc nahlas, jen jako podkreslení. Je potichu, abych slyšela i své okolí, abych slyšela zimu a padající sníh. Pomalým promrzlým krokem si to mířím v té největší chumelenici do parku, v kabelce mám připravený foťák a přemýšlím. Vlastně vůbec neumí fotit. Ne neumím. Umím si nastavit foťák tak, aby přijímal světlo, jak má. Prostě umím si nastavit světlost, clonu. ISO a všechny ty věci, ale stejně neumím fotit. Neumím. Asi je to mým pohledem na svět.
Už jsem si zvykla, že vidím svět trochu jinak než je obecně zvykem. V hlavě to mám pomotané trochu jinak. Ale z vnějšího pohledu jsem bohužel ta samá tupá ovce (do práce z práce, na nákup vyprat uvařit… v tomhle směru jdu se stádem).
Svět, ve kterém žiju, je stejný jako váš svět. Jen vy nechcete vidět ty malé zázraky. Ty drobnosti, které stojí za to vidět. Svět, který vy nevidíte, protože je pro vás nepodstatný, protože ho ani vidět nechcete. Nezajímá vás. Ale mě pomáhá přežít.
Chodím parkem a fotím. Zanechávám jedinou stopu v jinak dokonale hladkých, sněhem pokrytých chodníku a cestiček. Jsem tu sama. Jen já a zima. Jen já sníh a… Co to bylo? Je tu někdo?

Ne nic.

To se mi jen zdálo.
Sedám si na zasněženou lavičku a mám ohromnou chuť si zapálit cigaretu. Potáhnout dým zhluboka do plic. Nechat nikotin proudit krví. Nechat drogu působit na svůj mozek. Ale cigarety nemám. Nekoupila jsem si je, protože se opět snažím přestat kouřit. Stejně to nevydržím. Já už asi nikdy nekuřák nebudu. Ale i to omezovaní mě jistým, zvráceným způsobem uspokojuje.
Sedím na lavičce. Foťák mám v úsporném režimu. Nechávám své myšlenky plynout mozkem. Nijak je nekoriguju, jen ať si žijí svým životem. Jen ať se vybouří. Všechny nenávistné pocity, opovržení, pohrdání zlost a vztek. Vše má právo se projevit a vybouřit.
Nechávám chlad prostupovat do svého těla a je mi dobře. Cítím jak mě zima a ledovým větrem hnané vločky štípou do tváře. Vlastně je to nesmírně příjemné. Všechno negativní ve mně zamrzá a já se cítím lehčí. Tělo pomalu chladne a mysl se čistí. Napadají mě verše, které v zápětí mizí do ztracena. Napadají mě Haiku, které sama nechápu a které okamžitě zapomínám. Napadá mě spousta věcí.

Sněhová pokrývka po celém parku
Vše je čisté - bílé
Jemná krajka vše ozdobila
Mysl je obnovena mrazem

Zvedám se a opouštím zasněženou lavičku. Z klína mi padá hromádka vloček. Vydávám se zpět na cestu domů. Něco však na té lavičce zůstalo. Něco, co sebou ani nechci.
Do uší se mi znova rozlévá příjemná hudba a mě napadá, jak jsem ráda, že nejsem elf. Už takhle mi mrznou uši. Ještě je tak mít delší a špičatý.
Bych umřela.
Napadá mě, že budu muset opustit svět Warhammeru a vytvořit si pro své příběhy nějaký vlastní malý svět. Stačí úplně malinký. Vlastně ho ani nemusím nějak specifikovat, on se vyvrbí sám. Ale mám pocit, že by mé příběh neměl být zasazen do cizího světa. I když nejsem, kdo ví jak skvělá spisatelka, přece jen by si mí hrdinové zasloužili vlastní svět i existenci.
Napadá mě i pár věcí do pohádky. Ano! Bude to pohádka a to se vším všudy. Malé chlupaté si to zaslouží. Zaslouží si něco optimistického. Snad se mi to podaří!

Tělem se mi začíná rozlévat pozitivní nálada. Je sice ocejchována lehkou melancholií, ale je to dobré. Cítím to nadšení, to nakopnutí jít dál -tu inspiraci. Začínám si pobrukovat melodii hrající mi do uší. Kráčím si to pomalu cestou domů, akorát zahýbám směrem domů. Napravo jsou vrátka k městskému hřbitovu, který sousedí s parkem.

Ale co to vidím, stopy? Jen jedny? Směrem z hřbitova? Že by se nějaký mrtvý-nemrtvý vydal na procházku? Nedá mi to a sleduju stopu, stejně vede obdobným směrem jako ta moje. Bohužel, po pár metrech se ztrácí pod nánosy čerstvého sněhu a mezi spletí stop z vedlejší uličky. Škoda, nafotila bych vám skutečného nemrtvého. Ale co se dá dělat, snad někdy příště.

Už jsem skoro před barákem. Nějak se mi nechce domů a to i přes to, že jsem úplně promrzlá. Chtělo by se mi jít dál. Škoda že zítra musím do práce. Kdyby byl zítra víkend, domů bych nešla. Šla bych cestou dál směrem na Radboř, možná až do Kutné hory. Nebo až do Čáslavi a tam prvním raním vlakem spět domů.

Jak já se teď cítím lehce.

Jen se vznést, jen vzlétnout.
Dotknout se tak oblohy,
Matky bílých tanečnic
Malých kouzelnic
Stvořeních, které potěší
Dětské srdce rozzáří
Zas znovu nadechnout.
Jsem volná



Agrrr
 


Komentáře

1 Arcana Arcana | 2. prosince 2010 v 2:16 | Reagovat

Tichou nocí sníh se snáší
duše má se lehce vznáší
a světlo žití smrtka zháší...

Noc je bytí noc je krása
noc teď bývá moje spása
noc je spása noc je klid
a ten já zoufale toužím mít

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 11:56 | Reagovat

Jo, jo s foťjákem si člověk nejlépe vyčistí hlavu.
Už jsem psal, že na focení je nejlepší to, že stačí udělat úkrok stranou, či dopředu, dozadu a najednou se obraz jeví jinak.

Sírová pizza je vhodná pro čerty.

3 Čalamáda June Čalamáda June | Web | 2. prosince 2010 v 12:53 | Reagovat

.
.
.
.
.
....
Po tomhle článku mi málem explodovala. Proč ukazuješ na nás?! Na mě?!
Stejně tak jako existuje dobro, existuje zlo. Jsou vedle sebe, totálně bez pravidel... ale jsou.
To, že aktuálně okolo sebe vidíme jen to špatné neznamená, že se dobro odklidilo a šlo si vykopat hrobeček.
Svět je tak strašně nestabilní, promněnlivý a nehorázně krutý...
S tím už nic neuděláme.

Zima je dokonalá, všechno okolo tak zkrásní... ale ta nemilosrdnost mě zaráží. Jít ven v chumelenici zvlášť, když nemám na sobě ani čepici, rukavice... protože jsem na intru a nepřinesla jsem si tyhle drobnosti.

Maličkosti. Lidi okolo jsou slepí a dospělí. Já nechci nikdy dospět!
Svým způsobem mm takovou malou záruku, že se to nestane - jsem fotografka. To znamená - všímat si všude všeho.
Takové krytstalky na zamrzlé kaluži - mohla bych je hypnotizovat hodiny.

__________
Jo to by se líbilo "Já" takové chlípné a Yaoi. Ale pro Alfa Centaurňana to není to pravé. To chce pohádku.

Proč né oboje najednou? 8D

4 vivienne vivienne | Web | 2. prosince 2010 v 13:54 | Reagovat

souhlasím s tebou, lidi jsou svině, ale i přesto věřím, že se najdou slušní lidé, i když je jich po málu

5 Sikar Sikar | 2. prosince 2010 v 15:43 | Reagovat

lidé jsou idioti
sníh je mrcha, nehledím na něj až tak poeticky.

to je tak jediné, co ze sebe po tomhle dni vyplivnu...

6 ratuska ratuska | Web | 2. prosince 2010 v 18:08 | Reagovat

Lidi jsou úplně stejní jako my...

7 Malkiel Malkiel | Web | 2. prosince 2010 v 19:05 | Reagovat

Musím souhlasit s Čalamádou Jane. Je sice pravda, že zla je hodně, ale dobra je mnohem více. Jenže je méně vidět a navíc jsou lidé zvyklí pohlížet na dobro jako na samozřejmost. Zlo je vždy lépe vidět. Zlo je přirozenou protiváhou dobra, jedno bez druhého nemůže existovat. Jak bychom poznali dobro, kdybychom nevěděli jak vypadá zlo?
To bys teprve viděla, kdyby zmizelo všechno dobro. To by teprve nastalo na Zemi peklo. ;-)

8 Atyiya Atyiya | Web | 2. prosince 2010 v 19:16 | Reagovat

[6]: Možná to bude tím, že my jsme lidi.

Nemám ráda takové lidi, o kterých píšeš, sama se pak stydím že jsem kdysi byla stejná...
Taky bych si nejraději šla vyčistit hlavu s foťákem, jenže jsem po celém dni tak vymrzlá a utahaná sháněním vhodného bsu domů, který by vůbec dojel, že pak už na nic jinýho nezbývá čas...

9 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 2. prosince 2010 v 20:14 | Reagovat

Cítím s tebou.
Vločky a studený větřík, nechuť milovat lidi pro to, že jich tolik hnije uvnitř, opovržení, smutek, promrzlost i onu schopnost opustit lidmi vytyčený svět pro úředníky a kravatáře.
Nejsem člověk, to zajisté ne, takže nemůžu soudit lidstvo, když nevím, jaké to je. Ale spousta jich je zamračených.
Už ta maličkost něco vypovídá o duši.

Četlo jsem jedním dechem a všechno si barvitě představuji, jsi strašně hodná, že mi píšeš takové veledílo! :) Napsané tvým stylem to bude dokonalé, tomu věřím všemi chloupky... Miluji procházky sněhem za křupotu vloček a dopadů tlapiček na sníh, samotu a odloučení; ač se to nezdá; miluji také.
Mám rádo tmu a zároveň se bojím, že mě pohltí.
Mám rádo básnění a zároveň se bojím, že jednoho dne nenaleznu rým.

Snad mi nezešednou chloupky. Tvoje pohádka bude výtečná, když se snažíš psát s úsměvem, už se tak moc těším!!! :-)

10 agrrr agrrr | Web | 2. prosince 2010 v 21:45 | Reagovat

[3]: Zajímalo by mě, proč si myslíš, že mluvím zrovna k tobě? Ukazuju na tebe? Ty výše uvedené sobeckosti a arognatnosti děláš?

11 agrrr agrrr | Web | 2. prosince 2010 v 21:47 | Reagovat

[8]: Stydět se, vlastně jsem za takovýto vyvolaný pocit trochu ráda. A jsem ráda, že bylas. Nejsi ;-)

12 agrrr agrrr | Web | 2. prosince 2010 v 21:48 | Reagovat

[9]: Samota může být nesmírně přínosná. Když se jedinec nesrovná sám se sebou, jak se může srovnat se světem? Milé Malé Chlupaté, stále mě udivuješ svým pochopením situace i schopností empatie. :-D

13 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 22:03 | Reagovat

fíha to je dlouhý jen přiložim vyvenčim a nechám komentík a kuju za pochvalu ;-) klído stáhni a dej si to bez zdroje třeba k Iren jen tak myslím tu v poutech ;-) jináč víš že můžeš stahovat cokoli jsem hnedky z5 ;-)

14 Taychi Taychi | Web | 2. prosince 2010 v 22:15 | Reagovat

A v jedné sekundě, může se stát,
že nemůžeš na nohou stát.
Vozíček bude tvým přítelem,
lidé tvým nepřítelem.
Vezmou tvoje auto útokem,
buší do něj s úšklebkem.

Eh...o něco jsem se pokusila. Lid jsou svině, stydíms e za to že jsem člověkem...

15 agrrr agrrr | Web | 2. prosince 2010 v 22:16 | Reagovat

[14]: chytrá holka, pochopila ;-)  :-D

16 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 22:40 | Reagovat

jde vidět že se stydímee za stejnou existenci být člověk, jenže co to je být člověk? lidstvo je stejn morem pro tuhle planetu, proto mi raději říkej krávo a né člověče bo kráva je ušlechtilé zvíře narozdíl od člověka, který umí být tak hnusně lidský až se za lidskost stydim, proč nám neůstali pudy zvířat O_O  :-! je mi z lidí zle a to denně a né málo. já už ani nevidim ty krásy, bo nevycházím moc ven, kdyby se stavil Mário s fotákem, pojd, něco nafotíme letím hned, on mi ty krásy jeden čas otevřel v srdíčku až jsem se divila čeho všeho jsem si nevšimla, ale ted si všímám občas ale málo lezu ven :-( nechci moc lidských jedinců potkávat krom těch co se zastaví ;-) a dám mu svoje auto sice je jediný a není novější je už ojeté ale má ted technickou novou nwm řesně na jak dlouho je ale asi to mají v německu jako my na 2 roky nohy mi slouží sice jsem líná chodit od té doby co mám řidičák a to auto k dispozici, ale to nevadí je člověk co ho víc potřebuje, tak na co ho mít já? pojistku platit nemusí asi jen ty pohonný hmoty nwm jestli by tohle šéf taky proplácel a zkusim to za to nic nedám, většinou mi vyhoví, má pro mě slabost jako ostatně většina mužů aniž bych s nimi kdy něco měla, protože slabost pro mě má i můj homosexuální kamarád, takže tu jeho slabost si nedokážu zcela vysvětlit, protože je čistě jen na kluky, ale má jí a i to tak říká nahlas a oni fakt většina hlapů mi docela i propadla tou slabostí asi něco vyzařuji zkusim to na prezidenta bo na někoho, kdo by mohl něco udělat pro takové lidi, třeba tam také zabeu, jó kdybych to tak měla pokaždé lehké, už jsem dávno někde tam nahoře ale bojim se že by mě pohltili peníze, i když maminka říkávala, že pro druhý jsem schopná se i rozdat a oni mi utrhnou jen ruku a měla pravdu, ale stejně když vidim nespravedlivost a nemocní lidi nějakým způsobem žere mě to a ráda bych jim dala část svého zdraví, kdyby to jen tak šlo udělat nejde to ani krev nemůžu dát, jsem chudokrevná to je pech vid? ej vim někdy se tak taky cítím lidi jsou až moc lidký, jé já chci aby mi říkali zvířátko, protože bych aspon se nemusela členit mei ně chlupáček to má dobré, že je chlupáčkem ;-) snad se nemusí tolikrát stydět za lidkou rasu jako to potýká denně mě bo tebe bohužel s tím už nic neuděláme, by musela přijít doba NOEMA a zachránit se jen ti lidé co dokážou přemýšlet trochu jako zvířátka a myslí i na to jak jde planeta do záhuby tou lidskostí člověka pfůj :-! lidskost není nic dobrého jak se říká lidský ten je tak lidský, zvířátka se k sobě umí chovat lépe než mi k sobě samým natož k nim :-( chci být zvířátko!!!!

17 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 22:47 | Reagovat

a viděla jsi tu gorilu? z té by mohl mít i strach docela ;-) :-)

18 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 22:47 | Reagovat

ale aby spíš neprobváděli víc blbosti na blogu to spíš bych se bála ;-) :-D

19 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 23:20 | Reagovat

šíleně se zlobim zlato :-D né jednou jsem ti přecík už aj písala stahuj co je polibosti a co se ti líbí ;-) mě to určitě nevadí já je tvořim, aby každý z nich něco měl proto je nepodepisuju ale zase nechávám na těch co jsou původní podpisy tvůrců jednotlivých fotek podpisy né jeden obr. má dva podpisy, ale nemažu je protože to je jejich krása, já je už jen různě skombinuju a spojim do sebe ;-) :-) takže stahuj mě to naopak těší že se to líbí a budou mít užitek nějaký ;-) se těšim na iren ;-) :-)

20 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 23:23 | Reagovat

jakto že to nemůžu tenhle článek sdílet na Face booku? tys to vypla vid? škoda, třeba by si pár lidí to přečetli a trochu možná i pochopili pár věcí ale já taky přemýšlela že to vypnu, jenže zase přátelé moji chtějí vidět mé obrázky tak jim to tam takhle dávám tím odkazem, stejně se chodí na ně koukat jen dvě holčiny ;-) :-D

21 Labanda © Labanda © | Web | 2. prosince 2010 v 23:30 | Reagovat

aha no já tam nebyla tak často jako bývám ted ale to jen že tam jsou se mnou přátelé tady od nás a ušetříme tak za kredit a vedeme společný rozhovory na zdech kolikrát takže sranda jináč jsem tam dřív vůbec nechodila až ted celkem jo ale to jen kvůli těm rozhovorům :-D

22 punerank punerank | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 23:54 | Reagovat

No, tak to jednou zas dobře dopadlo. Tohle zažiješ nebo zažijem ještě mnohokrát. důležitý je umět a chtít se z toho dostat. Mít svůj minisvět a pár přátel. A taky blog a tam občas uklidit myšlenky! Díky za počtení. Tyhle nálady znám a to jsem jen slepá. To ale naštěstí nebolí. S vozíčkářem nebo hluchým bych neměnila. Jsem nakonec ráda na světě. jen je někdy těžší si to uvědomit!

23 Labanda © Labanda © | Web | 3. prosince 2010 v 1:07 | Reagovat

tý jo a punerank to zdílí to je zvláštní :-D  O_O hi já to nevidim nikde že tys to zase schovala vid? tak to sem dej at o tvých příbězích vědí ;-) :-)

24 Janinka Janinka | Web | 3. prosince 2010 v 12:18 | Reagovat

Ojoj, vážné to téma... Už jsem se rozepsala, ale raději to smázla a klepla se přes prsty. Do tohohle se raději nepouštím... Možná jen, že na světě je taky mnoho dobrých lidí a namyšleně si troufám tvrdit, že mezi ně, díky výchově mojí mámy, patřím. A tudíž se za to, že jsem člověk, nestydím... ;-)

25 Čalamáda June Čalamáda June | Web | 3. prosince 2010 v 17:05 | Reagovat

[10]: - ne, ale přišlo mi, že mluvíš ke všem obecně.

26 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | Web | 3. prosince 2010 v 19:19 | Reagovat

s radostí ti mohu říct, a snad tě i potěšit, že nepatřím k lidem, jaké si popsala na začátku. S postiženými lidmi mám zkušenosti- chodila jsem na speciální školu dělat jim různé programy a též jsem tam byla na praxi. Ti lidé si nezaslouží náš hněv, závist, ale ani lítost. musíme je brát takové, jací jsou- jsou to lidé stejně jako my.
Chápu tvé rozčílení z lidské tuposti,též mívám takové návaly!  Ta fotka je nádherná!

27 Labanda © Labanda © | Web | 3. prosince 2010 v 22:40 | Reagovat

O_O ty vto posloucháš? :-)

28 Labanda © Labanda © | Web | 4. prosince 2010 v 14:44 | Reagovat

aha mno já se bála po pravdě usnout aby se mi o nich nezdálo :-D LOL

29 Vendy Vendy | Web | 5. prosince 2010 v 21:13 | Reagovat

[14]: Myslím, že se nemusíš stydět za to, že jsi člověkem. Pokud jsi slušným člověkem. Holky, neberte na sebe viny jiných, to vás jen zavede dolů, budete mít pocit provinění, aniž byste se provinily - kdežto opravdoví viníci budou hluboce a sladce spát spánkem nespravedlivých.
Každej blbec, který závidí lidem na vozíku jejich  tzv.výhody, by si měl položit jednu otázku: chtěl bych s ním měnit?
Agrrr, ty vidíš špatné věci (a určitě se dějí, máš to přímo před očima), ale opravdu lidi tak zlí nejsou. Pokud jde o nějakou akci, kde jsou davy, nemůžeš počítat s nějakou ohleduplností (je to smutné, ale takhle to je asi všude, kde to neukočírují třeba pořadatelé) - dav je jak stádo. Nikdo nemůže zastavit, ti vzadu ho odtlačí.
Taky jsem mívala takové špatné období, kdy jsem neviděla v lidstvu nic dobrého (a občas se mi to období vrací) - ale kdybych si měla poctivě říct, jestli jsou lidi opravdu tak špatní a jestli jich je většina tak špatných, musela bych říct, že ne. Ano, existují hňupi, sobci, tupci, omezenci a vyloženě škodolibí hajzlové, ale není  jich zas tolik. Potíž je v tom, že jsou VIDĚT víc, než ti normální slušní lidi, kteří třeba nedělají denně dobré skutky a nevybarvují si modrá políčka, ale chovají se aspoň trochu ohleduplně k ostatním - a to je víc než dost.
Tvoje procházka v mrazíku ti pomohla vyčistit hlavu. Občas je to fajn, ještě když máš foťák k tomu, a můžeš zabrat nějakou šikovnou fotečku, jako je třeba pohled na zasněžený strom a snášející se sněhové vločky.
P.S. - ta fotka se mi líbí, mohla bych ji použít do předvánočního videa?

30 Kiume Kiume | E-mail | Web | 5. prosince 2010 v 21:38 | Reagovat

Rozumím, chápu a prožívám ten samý pocit deno denně.
Proč si lhát o lidech když potřebují žít ve sračkách nato aby pochopili? Proč jim popisovat věci vůči kterým jsou slepí? Co oči nevidí, to srdce nebolí a to mne děsí. Když potom někdo z davu řekne inteligentní myšlenku tak to není chytré, je to "Psycho", protože lidí co chápou svět je málo a většinou to jsou outsideři kteří vědí moc dobře proč nejít s davem.

Jinak, co se týče snů, ano, i já mám občas dost divné sny. Zrovna dneska se semnou ve snu jistá osoba dohadovala jestli jsme v lucidním snění nebo ne a čí je to sen :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Čtřenáře upozorňuji na to, že jsem dyslektik. Veškeré texty sY sice nechávám kontrolovat, ale stejně se tam nějaké chybI obĚvÝ Klidně mě na danou chybu upozoněte, zlobYt se nebudu. Ale urážením mě si nepomůžete a ještě se samY ztrapníte.
Děkuju. ;-)


Autorem designu i fotky jsem jen a pouze (výjmečně) já. ;-)