Maminka, tatínek, Dracula a zrcadlo

12. prosince 2010 v 23:00 | agrrr |  Témata týdne a jiné projekty
Než vám začnu popisovat, kdo je mým vzorem a proč, chtěla bych vám nejdřív vysvětlit, co to slovo vzor pro mě znamená.

Vzor je pro mě někdo, koho svým způsobem obdivuju. Mohu ho obdivovat pro vlastnost, kterou bych chtěla také mít. Může to být můj hrdina a stejně tak to může být prostě jen někdo, kdo vymezuje mantinely mé cestičky životem. Není to někdo, kým bych se chtěla stát. Není to nikdo, koho bych chtěla kopírovat. Je to někdo, kdo pro mě hodně znamená a kdo mi dává inspiraci do života. Je mi vzorem něčím, co dokázal a inspiruje mě také to, co dokázat.



Ať se nám to líbí nebo ne. Naši rodiče byli, jsou a budou naším vzorem. Už jen proto, že nás zplodili a tak nám předali svůj genetický materiál.
Také nás utvářeli a formovali svými názory, přístupem ke světu a vůbec celkově naší výchovou. Nebo si snad myslíte, že na nás neměli žádný vliv? Můžete si stokrát říkat, jaký jme samorosty, ale oni nás stejně ovlivňují. I když to nemusí být to nejlepší, co kdy pro vás udělali. Nebo jak nás braly. Ale stejně se snažili a ovlivňovali nás ze všech nejvíc. Jo genetika… tu neokecáte ;-)
Mí rodiče jsou dost svérázní. Maminka blondýna a táta lampasák. Takže co taky ze mě mohlo vyrůst - že?
Jen já :D

Každopádně jsem za ně moc ráda. Naučili mě docela dost užitečných věcí. Naučili mě, jak se srovnat se svým okolím. Naučili mě, co je důležité, a co ne. A i když se na ně zlobím za věci, které jako rodiče udělali, vím, že to dělali s přesvětlením, že je to to nejlepší. Teď už jsem totiž ve věku, kdy si uvědomuju, že rodiče jsou taky jen lidé. Ale zároveň jsem ve věku, kdy si člověk ještě ty dětské křivdy pamatuje. A tak jsem konečně schopná si v tom udělat pořádek.

V tom je totiž problém rodičů. I když v pubertě je považujeme za to nejhorší, co nás mohlo potkat. Pořád si neuvědomujeme, že to jsou jen lidé, kteří jsou schopni chybovat stejně jako mi, jako naše okolí, jako naši "skvělí" přátelé. Já naštěstí měla rodiče, co mně byli schopni spoustu věcí vysvětlit. Ať už verbálně nebo vařečkyálně. Každopádně svému rozumu vděčím jim. (Pokud máte k mému rozumu výhrady, stěžujte si také jim)

Možná to chce občas se zamyslet. Jim totiž vděčíme za své životy a to i za to co jsme. Jsme jejich krev a jejich geny. Neříkejte, že vás to ani trochu neovlivňuje.


Můj hrdina. Někdo koho nesmírně obdivuju. Někdo, komu z velké části vděčíme za to, že nejsme muslimská země, já nenosím džalabu a nemodlíme se pětkrát denně k Aláhovi. Někdo koho se Turkové tak báli, že když zjistili, že je uvolněn z vězení, okamžitě se stáhli spět na své území. Někdo, kdo dokázal ve své zemi udržet řád a zároveň ji pozvednout.
Mluvím o muži jménem Vlad Bela Denszo Dracuela. Známí také jak Vlad Dracul III, nebo Vlad Tepes. Anebo prostě Drácula.

Nechci vám tu psát celý jeho životopis, stejně by vás to nezajímalo. Ale faktem je, že nebýt jeho, neexistovalo by město Bukurešť. Turci by se dostali mnohem hlouběji do Evropy a ta Evropa by dnes vypadala poněkud jinak.

Byl považován za nesmírně krutého. Ale to je jen názor a úhel pohledu. Vzhledem ke své době to nebyl nijak výrazně krutý jedinec. On uměl být ale efektní a vyvolat tak v lidech strach a dokonalou poslušnost. Přijde vám nabodnutí na kůl jako zvěrstvo. Jistě, dnes ano, ale v té době to byla celkem běžná praktika. V západní části Evropy by vás zahrabali do písku a tím kůlem probodly. No a v Rumunsku jste si nabodnutí na kůlu mohly ještě, tak tři až čtyři dny užívat světlo světa. (než vám kůl protrhl střeva a vyrazil břišní dutinou z těla ven…)

Ve Francii byl běžným zvykem, jeden krutý trestík. Když vás chytli, jak ničíte královský lesní porost, nebo nedej bože jste poničili kůru mladého stromku. Tak vás stáhly z kůže a stromek vaší kůži obalili, dokud neobrazil. A vy máte něco proti napíchnutí…

Vlad Dracul měl prostě úctu. Na městské studni nechal zlatý pohár. Kdokoliv se z něh mohl napít. Pohár nebyl nijak ke studni přikován a přece si ho nikdo netroufl ukrást.

Dokázal se vypořádat s problémkem nepřizpůsobivých menšin či narůstající nezaměstnanosti a počtem bezdomovců.

Nebyl to (jen) sadista a násilník. Byl to nesmírně vzdělaný člověk. Mluvil kromě rodné rumunštiny i turecky, francouzsky, německy, anglicky i česky...
Navíc se v době vězení (tak nějak i zásluhou českého krále) vyučil i vazačem knih.

Nesnáším, když o něm někdo říká, že je upír. V mých očích je to někdo, kdo by svou zem před upíry bránil. Někdo, kdo by proti nim bojoval a stát se jedním z nich, by považoval z prohru nejvyšší a sám by raději zemřel. Paradoxní že?

Nemám ani ráda filmy o Dráculovi - upírovy co ohrožuje svět. Jsou to blbosti…
Jediná postava upíra Dráculi, která mi nevadí a naopak mi zvráceným způsobem přirostla k srdci je Alucard z Hellsingu (japonské animé). Vlastně ho docela dobře ztvárnili. On byl vážně asi takovýmhle způsobem (ale jen trošičku) pošahanej ;-)

Vlad Dracula. V mých očích je to velmi úžasný člověk. Proč? Protože byl krutý a měl radost z mučení? Ne popravdě kvůli tomu ani ne.
Obdivuju ho pro jeho cílevědomost, schopnost diplomacie, vzdělanost, i odvahy. Je to někdo, kdo dokázal spoustu věcí. Dobrých věcí, i když za to není doceněn. Vzor je to právě v tom, že bych chtěla mýt některé z jeho vlastností. Že bych chtěla také něco dokázat a nechat tu po sobě odkaz.
Chtěla bych mít právě tu jeho cílevědomost a hrdost. Chtěla bych mít jeho schopnost řešit zapeklité a krkolomné lapálie. Chtěla bych mít jeho odvahu a dokázat se vydat chřtánu nepřátelské legie a přežít. Chtěla bych mýt jeho přirozenou autoritu.

Jeho šílenství už totiž mám ;-)


Nejdůležitějším vzorem pro mě je zrcadlo.

V zrcadle se sami totiž vidíme trošičku jinak, než nás vidí okolí. Hodně nás ovlivňuje nálada, rozpoložení a přístup k světu. Ovlivňují nás naše myšlenky i vnější krásu ovlivňuje krása vnitřní. To jak se umíme radovat ze života a radost nejen brát, ale i dávat.

To, co se nám na sobě nelíbí, totiž odráží naše myšlenky. To, jaký máme pohled samy na sebe. A řekněte mi, jak se může se světem srovnávat někdo, kdo se nesrovná sám se sebou?
Proto si někdy stoupnu před zrcadlo a mluvím sama se sebou. Co je potřeba změnit. Co je špatně, co nedobře. Jaké mám další cíle a co do budoucna. Jak si svou budoucnost představuju. Přehodnotit priority. Opodstatnit si je. Vysvětlit sama sobě, kdo já jsem.
Vědět kdo já jsem. Být sama sebou. Udělat si ten správný vzor.

Protože i náš vzor, je vlastně jen o prioritách a vlastnostech, které jsme buď podědili, nebo je zkušenostmi teprve získáváme.


A co z toho plyne pro vás? Nessssss…štvete Agrrr. A pokud se jí rozhodnete sejřit, ujistěte se, že máte dostatečně chráněnou rektální oblast!
Agrrr má totiž kůl!

Vaše milovaná Agrrr
 


Komentáře

1 ratuska ratuska | Web | 13. prosince 2010 v 3:02 | Reagovat

Rodičové... Ano, ano, nemůžu říct, že by mě neovlivnili, to bych kecala, ale utvrdili mě v tom, že se jim nikdy nechci podobat. Ani ve způsobu života, ani ve výchově potomků. A na druhou stranu se na truc hrozně ráda podobám tátovi...

"Dokázal se vypořádat s problémkem nepřizpůsobivých menšin či narůstající nezaměstnanosti a počtem bezdomovců." Jak asi...? Zbavil se jich, ne? :-D Alespoň bezdomovce poslal do míst, kde je nějaká absence střechy nad hlavou nemůže trápit... :-D

S tím zrcadlem si to vychytala, to se mi líbí a obdivuju tě za to, že si dokážeš tohle všechno sama se sebou vyříkat :-).

2 Janinka Janinka | Web | 13. prosince 2010 v 8:23 | Reagovat

Vlad byl velmi zvláštní člověk. Taky se mu, vzhledem k jeho zálibě, říkalo Napichovač... Ale nemyslím, že v té době to bylo něco neobvyklého, dříve se to asi jako krutost tak nebralo... O_O

3 Atyiya Atyiya | Web | 13. prosince 2010 v 10:56 | Reagovat

Naše milovaná Agrrr má kůl :D To aby jsme si dávali bacha...
Uznávám, že taková jaká jsem, jsem díky výchově a působení rodičů, ale zároveň vím, že nechci být taková jako oni. Ani způsobem života, ani vnímáním a reakcemi na určité podněty.
A s tím, zrcadlem jsi to opravdu dobře napsala. Já osobně se do zrcadla dívám nerada, a to nejen proto, až vypadám tak jak vypadám. Ale proto, že nejsem připravená na vyjasňování a konečný střet se svým vlastním já. :-|

4 Malkiel Malkiel | Web | 13. prosince 2010 v 14:53 | Reagovat

Rodiče jsou je takoví jací jsou a jsou schopni dát jen to co je v nich, popřípadě co do nich bylo vloženo jejich rodiči.
Povídání o Draculovi je zajímavé. Za jeho upírskou nálepku může jediný člověk, spisovatel Abraham Stoker. Ostatní to po něm již více než sto let papouškují.

5 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 13. prosince 2010 v 18:08 | Reagovat

A já jsem taky samorost. Ale je fakt, že mě leckdo ovlivňuje... Je to o stádiích lidského (chlupatého) života - nejdříve si vzory hledáme a pak se jimi chceme stát, jak kdo.
Zajímavé zajímavé! O Draculovi toho nevím mnoho a z tvých "úst" (kláves) to znělo tak poutavě, že jsem si hned začalo hledat všude možně co se kde válí...
Leč pro mě nejoblíbenějším upírem zůstává Regis ze ságy o Geraltovi z Rivie, který je nejen že velmi chytrý a vypočítaví, ale také osvětlí mnohé z praktického života a utrpení upírů i prokletí jeho i jeho druhů.

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 14. prosince 2010 v 22:27 | Reagovat

Taky jsem si s chutí přečetla o Draculovi. Ale stejně nevím, jeslti bych ho mohla obdivovat:-) Kde jsi to o něm vše načetla? Já věděla jen to z filmu, že ej upír:-) Víc jsme se po tom nepídila.
O zrcadle se mi to moc líbí. Ale asi bych to tak neuměla. Nevím. Zkusím to podle Tvého návodu:-)

7 edithhola edithhola | E-mail | Web | 14. prosince 2010 v 22:29 | Reagovat

Jo, a nechapu, proc jsi nebyla v zebricku nej ...

8 Petite Morte Petite Morte | Web | 6. dubna 2011 v 19:20 | Reagovat

Konečne napísal niekto niečo poriadne o Vladovi!

Knihu a film o Draculovi mám rada, ale nespájam si ho s Vladom, Vlad je pre mňa proste historická postava a Dracula filmová :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Čtřenáře upozorňuji na to, že jsem dyslektik. Veškeré texty sY sice nechávám kontrolovat, ale stejně se tam nějaké chybI obĚvÝ Klidně mě na danou chybu upozoněte, zlobYt se nebudu. Ale urážením mě si nepomůžete a ještě se samY ztrapníte.
Děkuju. ;-)


Autorem designu i fotky jsem jen a pouze (výjmečně) já. ;-)