Iren touží po elfech IX

19. listopadu 2010 v 0:22 | agrrr |  Iren
Doufám, že nebudete zklamáni. Z vašich teorií jsem naprosto nadšená a budu si je muset někam zapsat abych je mohla použít v jiných úchylárnách, popřípadě ve volném pokračování.
Tuto část bych ráda věnovala Slonům a The (zde opravdu nebude nikdo překvapen, nikdo se nebude šklebit a nidko nebude zírat. Dokonce tu není ani slovo výraz. ;-) )
Z výchovných důvodů tentokráte jen 15+


IX.
Kůže jí pálila bolestí a žárem. Cítila bolestivou pulzaci v každé rance, v každém zranění. Po tvářích jí stékaly hořké slzy, které nedokázala zastavit.
Uvnitř jí zžírala bezmocnost a nenávist. Nenávist k celé téhle lodi, elfům, kapitánovi i všem otrokům a jejich dětem. Nenáviděla celý svět, ale ze všeho nejvíc nenáviděla sama sebe. Svou slabost a neschopnost. A tak ležela zkroucená v klubíčku na boku a koukala do zdi.
Dívala se na ni jedna z žen, pozorovala ji a upřeně sledovala její pohybující se rty. Sedla si k Iren blíž a poslouchala její tichá bolestivá slova.
Několikrát pokývala hlavou a pak vstala. Obrátila se na kolem sedící, stojící i ležící otroky a zavolala na ně. "Všichni tady umřeme! Naženou nás do dolů a udělají z nás žrádlo pro ty svoje ještěrky. Použijí naši kůži na výrobu svých brnění. A my jim v tom ještě pomáháme! Předhazujeme jim svoje děti! Předhazujeme jim sebe! Proč se jim nebráníme? Proč jdeme jako stádo ovcí na porážku?"
Ze zadu se ozval vystrašený, přiškrcený hlas. "Ale když nebudeme poslušní, tak nás zabijí. Umučí nás!" Hlas se lámal a byl hysterický.
"Zabijí nás tak jako tak." Pronesla vážně řečnící žena. "Naše děti, dívky i chlapce prodají na prostituci a nás taky pozabíjí. Nemáme co ztratit. Podívejte, v jakých podmínkách tu jsme. Jim je jedno, jestli po cestě polovina z nás zdechne jako ten dobytek. Jim ztráty nevadí! Oni nás chtějí mrtvé! Tak proč jim v tom ještě pomáháme? Proč jim to tak ujednodušujem? Proč se nebráníme?!?!!"
Několik žen na souhlas zamručelo. Jejich děti se vehementně přidávaly.
"Pokud máme zemřít, neměli bychom zemřít svobodni? Je nás třikrát víc než jich! Bojujme, ovládněme loď a vraťme se domů! Radši zemřít v boji, než se stát otrokem!"
Mezi posluchači to začínalo vřít. Někteří mručeli na souhlas. Jiní odporovali tím, že se nápad rovná sebevraždě. Někteří se mezi sebou dohadovali o nesmyslnosti vzpoury.
Seshora se ozval bolestný vřískot a všichni náhle utichli. Vřískot nepřestával, naopak sílil a stával se nesnesitelným. Všem bylo jasné, že elfové právě mučí neposlušné, které chytili při bitce. Všem se v hlavě rodila hrůza a strach. Nikdo si nedokázal představit, co se tam nahoře musí dít. Co za hrůzy se děje mučeným, že tak příšerně křičí. Proč nejsou usmrceni, ale tak týráni. Každý jednotlivě přemýšlel nad tím, jestli něco takového čeká i jeho.
Žena řečnice se opět ujala slova. "Slyšíte to? To co teď dělají té nebohé ženě, udělají i nám a našim dětem. Vážně tohle chcete?
Pojďte! Vybojujme si zpět svou svobodu!"

Iren ležela v klubíčku. Tiše si pro sebe opakoval pár slov. Slova o tom, že jsou jen stádo ovcí na porážku, že všichni umřou, že Luci měla ve všem pravdu. Že kdyby ty tupé ovce chtěly, mohl vybojovat, ale ony se raději nechají zotročit a zabít. Že v tomhle světě žít nechce. Že mu nerozumí. K jejím uším doléhal křik mučené otrokyně. Iren věděla, kdo to je. Věděla, že ji mučí. Zlobila se sama na sebe, že jí nemůže být oporou.
Myslela na Luci. Přála si tam být s ní. Aby jí Luci viděla a věděla, že tam je pro ni. Že, ať se stane cokoliv, ona tam bude a bude vědět. Bude si pamatovat. Ale zklamala. Luci tam je sama.
Luciin zmučený nářek ji ukolébával do letargické melancholie. Nevnímala vzrůstající zuřivost otroků. Neslyšela jejich skandování a křik bojových hesel. Neslyšela, jak vyrazili dveře a ubili strážného, neslyšela dupot hrnoucích se kroků a řev bojujících elfů. Vnímala jen Luciin nářek.
Nářek náhle přestal. Iren otevřela uslzené oči. Kolem bylo ticho a prázdno. Posadila se a rozhlédla kolem sebe, ale nikdo tu nebyl.
Pomalu se vrávoravě postavila. Potrhané šaty jí sklouzávaly z těla a tak si je musela na prsou přidržovat, aby nespadly docela. Nejistým krokem se vydala k vyraženým dveřím vězení. Iren se na dveře dívala s nevírou. Byli jako ústa nestvůry, která se jí chystá sežrat. Pomalu jimi prošla a rozhlédla se. Napravo vedle dveří ležel strážný. Elf s popelavými vlasy. Nejspíš kdysi krásný, stejně jako všichni elfové. Teď byl mrtvý s hrůznou grimasou místo tváře. Vlasy vyškubané a tvář do krve pomlácenou, levé oko měl vyražené. Vyselo na několika žilkách ven z očního důlku. Takřka se dotýkalo elfových bezkrevných rtů. Rtů, které byly vprostřed roztržené a odhalovaly bělostný, ale krví potřísněný chrup. Ruce rozhozené do stran s jednou nohou skroucenou v nepřirozené poloze. Musela být několikrát zlomená.
Iren ho opatrně překročila a vydala se po schodech nahoru, na jehož horním konci ležel další mrtvý strážný. Pomalu se šourala bludištními útrobami lodi nahoru, na palubu. Téměř na nikoho nenarazila, i když stále slyšela zvuky boje. Občas v postraních uličkách a kajutách viděla otroky bojovat s elfy, ale nikdo se jí nesnažil zastavit.
Vyšla poslední schody. Ocitla se ve dveřích vedoucích na palubu. Stála ve stínu a prohlížela si scénu, která se před ní odehrávala. Všude byli otroci a elfové, kteří se navzájem bili a zabíjeli. Bojující byli i děti. Některé ležely na zemi v loužích krve, některé vysely zavěšené na elfech, kteří se snažili zabít jejich matky. Uprostřed této scény byla Luci.
Byla připoutána mezi dvěma stěžni a pod ní se rozlévala louže lesknoucí se krve. Ruce i nohy roztažené do stran. Hlavu sklopenou na prsou. Šaty roztrhané, visící jen na několika šňůrkách a nasáklé krví. Luci byla poseta spoustou hlubokých ran. Kůže kolem klíčních kostí byla rozříznutá a odchlípnuta až odhalovala ramenní klouby. Její tělo prošlo strašným mučením, ale teď už netrpěla. V hrudi měla zabodnutou dýku. Byla mrtvá.

Vaše unavená Agrrr
 


Anketa

Koho máte nejradši z mé úchylárny?

Iren
Luci
kapitán
Falinyr

Komentáře

1 Arcana Arcana | Web | 19. listopadu 2010 v 0:40 | Reagovat

Hele první! :D

Hustěě, kdo by mohl být zklamaný? Vážně super nápad, přesně něco natolik jednoduchého až to nikoho nenapadlo :-D
A tak nááádherně dlouhá... Což bohužel znamená že nás čeká už jen jeden díl, ale tím víc se budu těšit 8-)

2 The The | Web | 19. listopadu 2010 v 7:16 | Reagovat

Jé, věnování.. Děkuji ti, milá Agrrr, moc mě to potěšilo. :))
Tvrdím přesně to, co Arcana, kdo by mohl být zklamaný? Napsané je to skvěle jako vždycky. (Je tam pár gramatických chyb, ale vzhledem k tomu, jak úžasně je to psané, tak se to ztratí)
Nápad dobrý jako vždycky, a vůbec celé skvělé ^^
Jenom jsem doufala, že Luci neumře..škoda. Nevadí.
"zde opravdu nebude nikdo překvapen, nikdo se nebude šklebit a nidko nebude zírat. Dokonce tu není ani slovo výraz. ;-)" -> díky, díky..Ale u tebe mi to nevadí, jen ta povídka..Tam to bylo užíváno v takové míře, že už jsem to vydržet nemohla. :-D
Jenom jeden díl nám už zbývá?
Tak na ten se alespoň budu těšit. :)

3 agrrr agrrr | Web | 19. listopadu 2010 v 8:51 | Reagovat

[2]: jaj chybky... tak mi prosím napiš do správy autorovy kde jsou ať si je můžu odstranit a nedělám si ostudu...Já je vážně nevidím a word očividně taky ne. Děkuju ;-)

4 Margarita Margarita | Web | 19. listopadu 2010 v 9:36 | Reagovat

Děkuji za návštěvu blogu, a můžu říct že ty to tu máš opravdu zajímavé. ;-)

5 Labanda © Labanda © | E-mail | Web | 19. listopadu 2010 v 12:22 | Reagovat

já taky nevidím žádné chyby ej fíha to je hrůza jak to vůbec v tobě klube ta inspirace ej to sfilmovat fíha to někomu nabídni ale já bych při těch hrozných scénách měla zavřené oči a škoda maminku ani tatínka za ruku držet už nemůžu to jsem vždycky totiž dělala a ptals se je to už pryč? :-D kuju za pochvalu zklato ;-)

6 Labanda © Labanda © | E-mail | Web | 19. listopadu 2010 v 12:23 | Reagovat

jaj mám těch překlepů promin ;-)

7 Smirky Fortuna | Alia Smirky Fortuna | Alia | Web | 19. listopadu 2010 v 14:17 | Reagovat

Zklamání? Neřekla bych. Takové jednoduché řešení, ale i tak, někdy je moc.. až moc moc. *Inteligentní pohled* *Poupraví si imaginární brejličky*
Takže se už pomali blížíme ke konci? Uff, docela se těším na finále, ikdyž naopak je škoda, že to skončí. :D Dík za to volné pokračování.^^
Jinak, pokud jde o díl, zas jednou trochu jiný, než jsme si zvykli. Awww, už se děsně těším na to rozuzlení.
( ↑ Další chaoticky komentář z mé strany o_o)

8 Atyiya Atyiya | Web | 19. listopadu 2010 v 15:19 | Reagovat

Já jsem si na žádné teorie netroufla, na to nemám fantazii, takže jsem se prostě nechala překvapit, líbí se mi, že tu není moc toho mučení, já krev zrovna nemusím :D
A s tím posledním dílem šup, šup, už jsme všichni napjatí :-D

9 Labanda © Labanda © | E-mail | Web | 19. listopadu 2010 v 20:59 | Reagovat

jé děkuji za pochvaly :-) ;-)

10 Taychi Taychi | Web | 19. listopadu 2010 v 21:19 | Reagovat

Juhů...Super..jen chudák ta holka :(. No...snad ti naše nápady pomohli dost x3

11 Janinka Janinka | Web | 20. listopadu 2010 v 13:39 | Reagovat

Šmankote, tak to je tak... hustý? Krvavý? Mám husí kůži... ???

12 Kaori Kaori | Web | 24. listopadu 2010 v 21:53 | Reagovat

Napadlo mě několik možností, ale tak jednoduše geniální možnost vzpoury se tam nevyskytla :D Vážně se těším na finále, určitě nás zase překvapíš něčím výborným, jako pokaždé ve všech dílech.
Škoda té Luci, měla jsem ji ráda, ale radši jsem se nepokoušela doufat v to, že zůstane živá :D

13 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | Web | 28. listopadu 2010 v 12:28 | Reagovat

ochhhh vše zhltnutno na jediný dech, není nic lepšího než trocha sadistickosexem nabytého příběhu o špičatých uších!:)  Piš dál, prosím, prosím:)  Zvrhlosti zdar!!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Čtřenáře upozorňuji na to, že jsem dyslektik. Veškeré texty sY sice nechávám kontrolovat, ale stejně se tam nějaké chybI obĚvÝ Klidně mě na danou chybu upozoněte, zlobYt se nebudu. Ale urážením mě si nepomůžete a ještě se samY ztrapníte.
Děkuju. ;-)


Autorem designu i fotky jsem jen a pouze (výjmečně) já. ;-)